úterý 31. října 2017

SCRAPBOOKING | Jednosměrnou jízdenku, prosím!

My scrapženy se dělíme na dvě skupiny - buď jsme papír a vše s ním spojené zbožňovaly vždycky, anebo jsme si většinou našly cestu k papírovému tvoření po narození dětí, když jsme jim chtěly vytvořit to nejkrásnější album na světě. Já jsem něco mezi tím. S papírem jsem flirtovala odjakživa, ráda jsem kreslila a lepila. Ale neodvažovala jsem se odemknout ty zapečetěné dveře se všemi udělátky a krásnými designy. Tušila jsem, že existují, bála jsem se ale, že na to nebudu mít buňky.
Provence kit Papergarden
Historické přání versus o dva roky později.
A tak jsem sem tam vytvořila nějaké to přání k narozeninám, které mělo do dokonalosti hodně daleko. A moc mě to bavilo. Hlavně pro kolegy v práci. Pak jsem práci i kolegy vyměnila za nové a najednou nebylo pro koho tvořit. A mně to strašně moc  chybělo. A jak to tak bývá, když se zavřou jedny dveře, otevřou se jiné. Je září 2016, jsem těhotná, a jelikož už to mám za pár, tak odpočívám a prohlížím si časopis Kreativ. A tam píšou o štítkovačce, kterou mají v papírnictví Kaš-mi-daš. Hledám si ji na internetu a najednou mám takový ten nutkavý pocit, že ji hrozně potřebuju. To asi známe všechny. Ale zdá se mi drahá. A tak hledám náhradu a hází mě to z jednoho scrapbookového obchůdku do druhého. Ani nedýchám nad tou krásou, listuju všemi těmi vymoženostmi, zkoumám nabídku a žasnu. A pak narazím na kity Paperoamo. No, a je vymalováno.
Layout
Úplně první stránka versus jedna z posledních.
Objednávám simple kit, pro jistotu si koupím rovnou předplatné, protože materiál nemám žádný a chci mít to album pro naši holčičku opravdu pěkný… Jsem rozhodnutá dělat jenom scrapbookové stránky. Project life se mi vůbec nelíbí. V lednu 2017 už odebírám i My life kit a Project life totálně propadám. Krásné stránky Jany Benett a zdánlivě jednoduchý systém Becky Higgins mě přesvědčily. A jelikož jsem začínala u přáníček a Anička s Pavlínou od letošního února vydávají i Card kit, tak hádejte co. Beru i ten. A jedu v papíru. První dva měsíce se v tom trochu plácám, hledám koncept alba a učím se, jak s tím vším pracovat. A pak už to začne jít samo. První stránky vznikají na přelomu ledna a února 2017 na konferenčním stolku a já je totálně vyčerpaná a nadšená zároveň ukazuju mému muži. Obavy, že to nedám, jsou ty tam, touha tvořit je stokrát větší.

O půl roku později, s o poznáním většími scrapbookovými zásobami a  výrazně chudším bankovním kontem tvořím už ve svém scrapovém koutku a mám naplněné celé jedno album 45 stránkami. Je to má velká vášeň (nebo závislost?) a snad první koníček, kterému jsem totálně propadla. I když to byly teda dlouhé a tak trochu plíživé a nenápadné námluvy.

Project Life
První PL stránka versus jedna už vyladěná.

A jak to máte vy, byla to láska na první pohled? Nebo jste se nějakou dobu oťukávali, pak to najednou všechno do sebe zapadlo a už nebylo cesty zpět?

 

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za komentář :)